
![[ logo BBJ ] [ logo BBJ ]](/inc/pics/logo.gif)
Jaké nebezpečí plyne z odstraňování eternitu ze střechy (obsahujícího azbest) svépomocí – jak odstranit bezpečně, hrozí újma na zdraví?
Hlavní nebezpeči plyne z manipulace s azbestem – při poškození azbestu se uvolňují azbestová vlákna, která jsou velmi lehká a snadno vdechnutelná. Vdechování těchto vláken může způsobit azbestózu (zaprášení plic azbestem s následnou fibrózou) a rakovinu plic. U staveb, v nichž je přítomen azbest, je nutné zajistit stavebního dozor osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu (autorizovaný inženýr nebo technik). Projednávání a schvalování činností, spojených s nakládáním s nebezpečnými azbestovými odpady spadá do kompetence odboru životního prostředí krajského úřadu, příslušných obcí s rozšířenou působností nebo magistrátu města.
Existují firmy, které se specializují na odborné odstranění azbestového odpadu – naleznete je na internetu.
Kde lze najít informace o chemických látkách v zařízení bytů?
http://chemickydum.arnika.org/
Nezatíží nová zákonná úprava příliš české podniky? Nesníží se jejich konkurenceschopnost?
Integrovaný registr znečišťování neplní funkci systému pro měření emisních limitů nebo dodržování vydaných povolení. Jeho hlavní úlohou je zpřístupnit komplexní evidenci o vypouštěných látkách nejenom veřejnosti, ale také veřejné správě. Slouží tak jako podklad pro zpracování analýz a hlášení o stavu v České republice v rámci zpráv o plnění mezinárodních závazků.
Průmyslové podniky nemusí nijak omezovat svou výrobu ani používané technologie kvůli ohlašování údajů do registru. Administrativním nástrojem, který by měl toto (zejména ex ante) ovlivňovat, je již zmíněné integrované povolení (a jakékoliv povolení a poplatky obecně). IRZ je informační nástroj, který může mít na konkrétní provoz vliv ex post, tj. podnik se bude snažit posunout na nižší příčky v žebříčku znečišťovatelů životního prostředí. Na konkurenceschopnost podniků to však nemá žádný vliv – naopak, použití modernější technologie a prokázání „sestupu v žebříčku znečišťovatelů“ může být dobrým signálem pro obchodní partnery a výhodou vůči konkurentům.
Proč by měly průmyslové podniky vést některé evidence duplicitně?
Každý průmyslový podnik vede a zasílá řadu evidencí o své činnosti příslušným orgánům – oblast životního prostředí je přitom dominantní. Přesto ne všechny údaje jsou lehce přístupné, srozumitelné a navzájem srovnatelné. Výhodou Integrovaného registru znečišťování je jeho snadná dostupnost a srozumitelnost pro široký okruh subjektů. Nevyvolává ovšem duplicitní ohlašování v odpadech, jak se nám snaží namluvit průmysl a částo poslanců Parlamentu ČR. Podniky musí podle zákona o odpadech hlásit množství produkovaných odpadů podle jednotlivých kategorií, ale až do vzniku registru nemuseli do nějaké jednotné databázi nahlašovat množství konkrétních nebezpečných látek obsažených v odpadech.
Pálení odpadů a trávy
Podle zákonů je pálení odpadu v domácnostech zakázáno. Zákon o odpadech (č. 185/2001 Sb.) stanovuje fyzickým osobám povinnost nakládat s odpadem podle systému stanoveného obcí. Obce musí zajistit pro své obyvatele systém sběru nebezpečných odpadů a dle svých možností i třídění komunálního odpadu. Podle zákona o ovzduší (č. 86/2002 Sb.) jsou fyzické osoby povinny jako palivo pro ohniště, grily a krby používat pouze dřevěné uhlí, čisté dřevo, suché rostlinné materiály nebo plynné palivo, předepsané výrobcem. Obec může podmínky spalování zpřísnit vlastní vyhláškou. Může například zakázat spalování listí a trávy. Pokud máte pocit, že někdo na svém pozemku pálí odpady (například plasty), ihned se můžete obrátit na městskou policii anebo nahlaste případ na příslušném městském úřadu.
Jak daleko může být skládka od zdroje pitné vody?
Každý zdroj pitné vody musí mít určité ochranné pásmo. Ochranná pásma se stanovují na základě odborného posouzení stavu a potřeb ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ve vztahu k jeho hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu. Pásmo stanoví příslušný vodohospodářský orgán, případně po projednání s MŽP. Není tedy jednoznačně stanovená vzdálenost – doporučujeme zjistit konkrétní údaje u vodohospodářského orgánu (většinou obec s rozšířenou působností).
Co dělat s černou skládkou?
Pokud máte podezření na černou skládku, ohlašte ji příslušnému městskému či obecnímu úřadu , nejlépe na odbor životního prostředí nebo odbor odpadového hospodářství.
Smějí se sudy s olejem vylévat do půdy?
Použité odpadní oleje jsou hodnoceny jako nebezpečný (vybraný) odpad. Zákon č. 185/2001 Sb., v § 28 definuje odpadní oleje a procesy nakládání s nimi, ať je to regenerace či spalování, a v § 29 stanoví povinnosti při nakládání s odpadními oleji. Původci odpadu smí předávat odpadní oleje pouze oprávněným sběrným firmám nebo dopravit oleje sami do firem, oprávněných k nakládání s odpadními oleji, nebo upravovat nebo využít své odpadní oleje pro další užití, pokud k tomu mají oprávnění.
Pokud vidíte někoho vylévat volně odpadní oleje, volejte městkou policii nebo nahlaste případ České inspekci životního prostředí (kontakty na oblastní inspektoráty dle krajů najdete ZDE) či příslušnému obecnímu úřadu na odbor životního prostředí.
Co dělat s elektroodpadem?
Elektroodpad můžete odevzdat do sběrného dvora, semimobilní sběrny nebo přímo v prodejně elekrozboží, pokud zde existuje sběrné místo. Povinností maloobchodního prodejce je přesně informovat zákazníka o sběrných místech. Pokud je zákazník ze vzdálenějšího místa, měl by mu prodejce tuto informaci pomoci vyhledat na stránkách ministerstva životního prostředí (www.env.cz) nebo na stránkách kolektivních systémů - Elektrowin (bílá technika), ASEKOL (černá technika, IT technika), případně REMA (černá technika, IT technika), Ekolamp (osvětlovací technika).
Jak mám naložit s vytříděným tenkostěnným hliníkem z domácnosti (obaly od tavených sýrů, víčka od mléčných výrobků, obaly paštik apod.)? U nás v obci je sbírán jen jednou ročně při příležitosti Dne Země.
Kolektivní sběr hliníkových obalů ve většině měst neexistuje, proto je možné například umístit v domech nádobu kam budou nájemníci (členové družstva nebo majitelé bytových jednotek) tyto obaly vhazovat. Vše se pak odveze do sběrného dvora. Dobrý nápad je sbírat tyto obaly ve školách a školkách. Opět se vše odveze do sběrného dvora.
S většími kusy hliníku můžete zajít do každé sběrny druhotných surovin. Tenkostěnný hliník (obaly od čokolád, tavených sýrů či víčka od jogurtů) nevykupuje každá sběrna. Jeho nevýhodou je především to, že samotný v peci shoří, takže z něj téměř nic nezískáme. Jinak je tomu v případě, kdy se tenkostěnný hliník přidá do natavené hliníkové hmoty, ztráty jsou při tomto postupu menší. Pokud je to možné, je lepší se hliníku vyhnout – patří k surovinám, jejichž výroba nejvíce zatěžuje životní prostředí. Při jeho druhotném zpracování dochází také ke vzniku nebezpečných dioxinů. Ze skládek se může hliník dále uvolňovat do životního prostředí. Připisuje se mu podíl na vzniku Alzheimerovy choroby.
Rád bych kompostoval biologicky rozložitelný odpad z domácnosti (kuchyňský odpad), ale mám jen malou zahrádku a kompost pod oknem zapáchá. Mám jiné možnosti, jak kompostovat?
Kompostovat nemusíte jen na zahradním kompostu. Dnes lze již pořídit malé kompostéry, které se bez problémů vejdou na malou zahrádku nebo dokonce na balkon. Kompostér si buď můžete vyrobit podle návodu nebo koupit. Pamatujte si – správný kompost nepáchne! Musíte ovšem dbát na to, co do kompostu dáváte a zajistit vhodnou vlhkost a podmínky ke kompostování. Podrobné rady, jak a co kompostovat, najdete v mnohých publikacích nebo na internetu. Přehled různých typů kompostérů najdete na stránkách sdružení Biom.cz, zde: http://biom.cz/index.shtml?x=89496.
Kde zjistím kvalitu ovzduší v určité lokalitě?
Výsledky monitoringu ovzduší naleznete na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Ve složce "Aktuální informace" naleznete přehled monitorovacích stanic a výsledky, které naměřily. O tom zda byl ve Vaší lokalitě překročen imisní limit pro některou ze sledovyných látek, naleznete ve složce Data o znečištění ovzduší - Překročení imisních limitů. Podrobnější přehled o Vaší lokalitě naleznete v mapových nebo tabulkových ročenkách. Například přehled oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na stránkách také naleznete údaje o emisích z velkých zdrojích znečištění . Souhrnnou emisní bilanci naleznete zde.
Více o tom, kde hledat informace o kvalitě životního prostředí, najdete v článku na adrese: http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=1929273.
Jaké škodliviny obsahuje cigaretový kouř?
Kouření cigaret jako spalovací proces produkuje polycyklické aromatické uhlovodíky, z nichž některé patří mezi látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka (například benzo(a)pyren). To co nás dusí při jeho vdechování jsou však oxid uhelnatý a oxidy dusíku. Oxid uhelnatý je reprotoxický – snižuje schopnost lidí mít děti a z oxidů dusíku patří k nebezpečným látkám hlavně oxid dusičitý, který snadno proniká z plic do krve. Hlavním toxickým účinkem oxidu dusičitého je dráždění sliznice. Nebezpečné pro lidské zdraví jsou už malé koncentrace, jestliže působí po dobu delší než 30 minut.
Další informace najdete také v článku na adrese:
http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=2083879.
Nevyžádaná reklama do schránky - co dělat?
Nalepte si na schránku nápis „NEVHAZUJTE REKLAMU, PROSÍM“. Takovou samolepku vydalo například sdružení Arnika. Pokud firmy nápis na schránce nerespektují, stěžujte si buď přímo firmě, které se reklama týká nebo firmě, která ve Vaší lokalitě letáky distribuuje. Můžete také zaslat podnět na živnostenský odbor příslušného krajského úřadu. Více informací k tomuto dotazu najdete také v článku Arniky ZDE.
Dá se recyklovat papír ze skartovaček?
Pokud není skartovaný papír znečištěný (např. mastný, mokrý), dá se použít k recyklaci. Další informace o recyklovaném papíru ZDE.
Jak lze poznat obaly z PVC na potraviny?
PVC je značeno číslem 3, nápisem PVC nebo vinyl. Pokud označení nenaleznete, obraťte se na výrobce. Materiál lze také nechat prověřit zadáním chemické analýzy, ale to je poměrně nákladná záležitost.
Odpověď na dotaz ohledně možností recyklace PVC.
PVC se víceméně recyklovat nedá. Úspěšná a skutečná recyklace se daří maximálně ze 3 %. Spalovaním PVC vznikají nebezpečné dioxiny a další toxické látky. Recyklace v pravém smyslu slova, tedy zpracování odpadního PVC tak, aby mohlo sloužit původnímu účelu, je možná jen u neměkčeného PVC (potrubí, kanystry ap.). Materiál se rozdrtí a znovu slisuje. Zpravidla se tím však kvalita zhoršuje. Nejlépe je se PVC vyhnout a nepoužívat ho.
Které hračky z PVC byly zakázány?
Přehled nebezpečných hraček naleznete na stránkách ministerstva zdravotnictví v sekci Ochrana veřejného zdraví, další informace získáte na stránkách Sdružení pro obranu spotřebitelů, na stránkách Arniky, či na stránkách evropského varovného systému pro spotřebitele (v angličtině). Databázi závadných hraček a dalších výrobků začala také na svých stránkách tvořit Arnika, najdete jí ZDE.
Je pravdou, že recyklované výrobky z odpadové suroviny (bundy, spacáky apod. z PET) mohou zapáchat?
Výrobek z recyklovaného PET by zapáchat neměl. Pokud páchne, může to znamenat, že obsahuje nějaké další příměsi, například některé polycyklické aromatické uhlovodíky.
„Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti a granty Nadace Partnerství a Magistrátu hlavního města Prahy.“
|
|
|
|
|